Nechme zazářit nejmladší buňky

Že hadi čas od času – konkrétně je to jednou až dvakrát do roka – svlékají kůži, ví každý. Ale že k podobnému procesu dochází také u druhu homo sapiens, už si tolik neuvědomujeme. Není to totiž tak do očí bijící, nicméně zbytky staré kůže zůstávají na pokožce a brání novým buňkám zazářit v celé kráse. Recept na odstranění této nepříjemnosti se nazývá peeling. Princip je jednoduchý: vysloužilá kůže se odstraní, aby se postupně vytvořila vrstva nové hladké kůže.  Peeling zajistí, že pokožka se zbaví starých šupinek. Odstraní také nečistoty, a tak se pleť opět rozzáří. Peeling rovněž podporuje krevní oběh a stimuluje obnovu buněk. 

Na vině toho, že pokožka ztrácí krásu, nejsou pouze odumírající buňky. S přibývajícím věkem vzhled pleti ovlivňují pigmentové skvrny,  jizvy nebo skvrny po akné. A samozřejmě vrásky. Pokud se nechceme hned uchýlit k drastickým metodám, jako je facelift, můžeme jako jemnější – a po jistou mez velmi účinnou – alternativu použít peeling. A protože kůže je ochranný obal celého organismu, obvykle se nesoustředíme jen na obličej, ale opatřujeme si peeling na tělo. Tělovým peelingem nebo sprchovým peelingem lze celé tělo vyhladit a učinit pokožku pružnější a vnímavější k pečujícím produktům.

Peeling používají také dermatologové

V kosmetice a estetické medicíně je peeling poměrně široký pojem. Rozlišují se kosmetické peelingy, které si můžete udělat sami doma v koupelně, a lékařské peelingy od odborníka. 

Kosmetické peelingy fungují na základě mechanických procesů: Produkty obsahují abraziva, kterými jemně odstraňujeme přebytečné kožní buňky z obličeje i z těla. Nízkokoncentrované peelingy z ovocných kyselin a enzymové peelingy jsou také dopručovány pro samoošetření. Lékařské peelingy naopak smí používat pouze dermatolog. 

Mezi peelingy, které se provádí rukou lékaře patří střední a hluboký chemický peeling, laserový peeling a mechanická dermabraze.

Příroda nabízí víc než dost

Lékárny a drogerie mají na skladě širokou škálu peelingových produktů, které můžete použít doma k vyhlazení pokožky. Jako “brusivo” se používá široká škála materiálů, například:

  • jemný křemičitý písek, pemza a dřevitá moučka
  • mleté ​​pecky oliv, broskví nebo meruněk
  • kuchyňská či mořská sůl
  • kamenné cukroví, krystaly cukru
  • hlín, písek, mletá káva
  • plastové částice vyrobené z polyethylenu (PE), polypropylenu (PP) a polyuretanu,
  • oxid hlinitý
  • voskové perličky

Kromě mycích účinných látek obsahuje sprchový peeling drobné abrazivní částice, většinou syntetické povahy, jako jsou polyetylen či nylon. Jsou o něco hrubší než přípravky na peeling na obličej.

Jiným typem je ovocný kyselinový peeling. V jeho případě jde o povrchový chemický peeling. To znamená, že kyselina proniká do horní zrohovatělé vrstvy kůže a uvolňuje odumřelé buňky.. Slupky z ovocných kyselin většinou pracují s kyselinou glykolovou, která se získává z nezralých hroznů nebo z cukrové třtiny. 

Hygiena pro zkrášlení a zážitek

Použití všech samoobslužných peelingů je stejné: Naneseme si část peelingové hmoty na prsty a jemnými krouživými pohyby masírujeme obličej, krk a dekolt, případně cokoliv dalšího, co jsme předtím navlhčili. Poté zbytky smyjeme vlažnou vodou.

V době, kdy máme plastů kolem sebe více než moc, je peeling z přírodních produktů jasná volba. Pokožce nemůže ublížit a jeho přidanou hodnotou je přirozená intenzivní vůně. Kdo chce ušetřit, může si za zvlášť nízkou cenu vyrobit vlastní obrušovadlo ze soli nebo kávy. Připraví se tak ale o výjimečný zážitek působení kvalitního peelingu.

Věnujete pokožce těla stejnou péči jako té obličejové?

Jiří Šenk